Na "Mlýnech" se odjakživa chytalo převážně na "sladké" boilies. Co ale platilo včera, neplatí dnes. Navštívil jsem opět své místo pod Pálavskými vrchy a rozhodl se namíchat úspěšnou směs boilie na bázi masa z mořských ryb s příchutí HNV: Shellfish, Monster Crab a Fish Frenzy a také zajímavou směs z masových mouček. K výrobě jsem použil nejkvalitnějších ingrediencí tak, aby vznikla ta nejlákavější kulička boilie.


Na rozdíl od rybích mouček jsou masové moučky nepoměrně levnější. Tyto obsahují ethylalkoholové stimulátory, které jsou velmi aromatické a rozpustné v alkoholu. Podle mého názoru mají největší význam při podzimním a zimním lovu kaprů. Alkoholová složka totiž napomáhá velice rychlému uvolňování žádoucího aroma, které se navzdory chladné vodě poměrně velmi rychle šíří a dokáže vydráždit i zazimované kapry k občasným záběrům. Tyto masové moučky také tvoří základ směsí pro výživu psů, takže pokud Vám nevyhovuje čistá masokostní moučka, můžete bez obav použít rozemleté psí granulované krmivo - suchary (granule obsahují hovězí, kuřecí maso v kombinaci s vhodným nosičem). U tříděných masových mouček je třeba sledovat složení, neboť se Vám může stát, že zakoupíte výrobek obsahující nosič. V granulovaném provedení je nosič zastoupen vždy, naproti tomu např. v moučce z jater chybí. Je také třeba zjistit obsah proteinu v moučce a podle toho přidat do základní směsi přiměřené množství mléčných proteinů.
Naprostou nutností je dochutit směs chuťovým stimulátorem Meat ( maso ) a moučkou z čistých sušených mletých žížal - pro kapry je tento výrobek velmi přitažlivý vzhledem k vyváženému poměru aminokyselin, vitamínů a minerálů. Aminokyseliny jsou stavebním kamenem molekul bílkoviny. Zatímco rozklad proteinů obsažených v návnadě je procesem dlouhodobým ( ryba svým instinktem pozná výživnou hodnotu této potravy až po jejím nalezení ), aminokyseliny se z kuličky boilie uvolňují do okolí okamžitě a rybě - zjednodušeně řečeno - signalizuje přítomnost potřebných bílkovin na dálku.
Velikost našich kuliček boilie je kolem 22 mm a menší. A co bylo velmi důležité? Naše boilie jsme vysušili tak, aby bylo co nejtvrdší, neboť při vyvezení udic v tak náročném terénu ( 350 m ve vlnách ) není možné opakovaně zavážet každou hodinu. Navíc se nám díky vysušení dařilo dlouhodobě skladovat boilies ve vlhku, aniž by zplesnivělo při ranní rose a dopoledních mlhách. Kuličky musí ve vodě vydržet mnoho hodin a při nepřízni počasí i celých 20 hodin - dle rybářského řádu.
... a tak jsme na Novomlýnské nádrže dorazili už 10. října, připravovali jsme tuto výpravu velmi pečlivě a vyčlenili si 1 den na zmapování dna. Našel jsem potopené větve, a to ve vzdálenost zhruba 370 metrů od břehu na třiapůlmetrové hloubce. Rozmístil jsem 4 bójky ve vzdálenosti od 200 m až do 400 metrů, a poctivě zakrmil po dvaceti kuličkách ke každé z nich. Já jsem dal přednost masovému boilies s příchutí The Liver Mix, obohacenému o žížalovou moučku. Jelikož jsem na ni měl velké úspěchy už před třemi lety při lovu ve Věstonické nádrži, chtěl jsem ji otestovat i tady na Novomlýnských nádržích. První den jsem bez záběru a navíc se blíží desátá hodina večerní - všichni hlasitě reptáme na Rybářský řád, protože musíme stáhnout udice. Už druhý den, kdy jsme ráno se člunem vyvezli a nakrmili, přibližně o půl desáté, se ozývá Mirkův carp-sounder. Po krátkém boji ( jedeme rybě naproti ve člunu ) podebírám šupináče o délce 80 cm, kterému zachutnal masový boilie. Za pouhých dvacet minut opět přichází záběr a je to lysec 70 cm , za další půlhodinu opět lysec - 72 cm. Do večera se už se nic neděje a tak jedeme za šera přikrmit pár kuličkami boilies a půllitrem řepky ke všem čtyřem bójím. Při malém větříku, při nastálé tmě si opravdu vychutnáváme atmosféru podzimního rybaření, máme problém se na lodi vrátit na stejné místo. Pokud Vás zastihne náraz větru či bouřka na tak velké vodní hladině, máte pouze jediné přání - cítit pevnou půdu pod nohama.
Večer, hodinu po zakrmení se vlasec pomalu rozjel z navijáku ( jemné pohnutí swingeru značí, že kapr ujel nejméně 30 metrů směrem k vázkám - průtažnost na 400 m ). Mirek musí okamžitě do člunu i s podběrákem, za chvíli se nám ztrácí z očí. Po deseti minutách boje je ryba v podběráku, kapr byl pěkně divoký a v dobrém kondici. Na odháčkovaní matraci rybu poléváme vodu. Váha se ukazuje přesně 10 kilogramů a délku 77cm. Ukládáme rybu do speciálního vaku pro ranní fotografování a natočení, poté je kapr puštěn zpět do svobodu. Následující čtyři dny máme několik záběrů již po ránu anebo až za tmy. Postupně zdoláváme kapry od sedmi do deseti kilogramů. Pátý den nepřichází žádné pípnutí! Dalších pět dní ryby přestávají úplně přijímat potravu a u bójek se nic neděje. Teplota klesá a počasí se citelně zhoršuje. Zima je tady. Fouká od severozápadu a pouze jeden rybář vedle mne se ještě snaží na foukačku přemluvit kapra. Opuštěné břehy signalizují konec sezóny, stromy jsou bez listí, přepadá mne beznaděj a melancholická nálada zároveň ( v hlavě ještě spřádám plány, jak sem přivézt maringotku s kamny a vydržet co nejdéle. Těch pár hodin, co můžu v zimě chytat bych si ještě vychutnal, ale...). Vše je jinak, je konec naděje na jakýkoli úlovek kapra a já přemýšlím, jak dostanu v husté mlze a chladném větru všechny bójky zpět do lodi. Po více jak dvou týdnech jedu domů


Zdeněk "GOLDCARP" Prajs

Tento a mnoho dalších článků naleznete na adrese http://www.goldcarp.cz

Friday, 30.03. 2007 - 00:00:00 - Redakce | Téma: Příbehy od vody